středa 20. července 2011

Lyle Mays - Fictionary (1992)

Lyle Mays - Fictionary (1992)


Lyle Mays - piano
Jack DeJohnette - drums
Marc Johnson - Bass


TAK (promiň Juniore, já bez toho "tak" už asi neumím cokoliv napsat : ) jsem šáhnul do šuplíku s těžkým kalibrem....myslím tím hlavně co se týče nároků na soustředěný poslech.......tohle CD nejde poslouchat jinak než v naprostém klidu....teda né že né, což o to, třeba v autě to zkuste, ale pochybuju že placku nevyhodíte (ááá---teda mlaďoši nepřepnou mp3 track) už během první skladby. Pokud ovšem nejste zapřísáhlí džezomilové.....a neposloucháte nic jiného :) - to ovšem nedoporučuje 101 ze 100 hudebních publicistů pod parou :)

Po tomto CD jsem šáhnul vlastně při hledání diskografie pianisty Lyle Mays(e)....jak jinak než člena Pat Metheny Group...No vlastně jsem se chtěl přesvědčit, zda jeho styl sólového hraní, ale i kompozice je podobný tomu co dělá s Pat Metheny Group...a toto CD je první co od něj poslouchám tak nějak pozorně ..(jojo, ostuda...:)

Asi jsem si ovšem vybral přece jen trochu větší "kládu" na začátek...klasické trio (p, d, b) i když s mistry svého oboru - Jack DeJohnette - na bicí a Marc Johnson - na kontrabas....

Většina skladeb je kompozičně od Lyle M. s vyjímkou "Falling Grace" kterou napsal další famózní hráč na kontrabas/bg - Steve Swallow...
A skladby "Trio"1 a "Trio2" jsou improvizace natočené live....

Ale k věci, resp. k mému subjektivnímu poslechu......no , je to fakt "kláda".....poslouchám to už asi na 5tý pokus a zatím jsem to nikdy nedoposlouchal celé od A- do -  Z.

Snažím se poslouchat hru Layl(a) pozorně co se týče jeho "licků" a musím říct, že v některých skladbách prostě je jeho "rukopis" naprosto znát (tak jak ho znám od Pat Metheny Group"....takové ty jeho gradující klasické běhy do kopce a z kopce, zakončené "obouručnými" akordy s gradací pomalu až do stropu :) ..(track 5 - 4.00-4.30)

.....pokračování až to zase dneska doposlouchám, to se fakt nedá psát a tohle poslouchat....

Žádné komentáře:

Okomentovat